Článek
Při nastávající osmdesátce, kterou oslaví v srpnu, je herec Milan Kňažko v neskutečné kondici. Sám několikrát do měsíce i odřídí trasu Bratislava - Praha a zpět, protože v české metropoli hraje v několika divadelních představeních.
Tentokrát spojil představení ve Studiu Dva s tiskovou konferencí v Divadle Bez zábradlí, kde bude v září účinkovat v rámci přehlídky Slovenské divadlo v Praze. Hraje i v Divadle Na Jezerce. „Každé představení je pro mě vzácnost, protože hraju jen hry, které mám rád. V Divadle Bez zábradlí jsem hrál už před lety s kolegy Lasicou a Labudou,“ zavzpomínal na zesnulé kolegy.
„V Praze jsem minimálně třikrát nebo čtyřikrát měsíčně, to už trvá roky. Do Prahy jezdím rád a rád hraju i v češtině, už jsem v ní hrál asi pět her,“ vypočítal. V cestování problém nevidí. „Myslím, že na věku nezáleží. Bude mi osmdesát, těch kilometrů je skoro sedm set, což je o hodně víc. Řídím sám, přemýšlím u toho, poslouchám hudbu,“ smál se. Rýpl si i do slovenské dopravní infastruktury. „Když by chtěl člověk do Prahy letět letadlem, tak přes Vídeň, když po dálnici do Košic, tak přes Maďarsko,“ krčil rameny.
O tom, jak proběhne jeho oslava jubilea, nepřemýšlí. Každopádně aktuálně se o něm natáčí dokument. „Někdo něco chystá, ale nezabývám se tím. Já nepředpokládal, že budu slavit osmdesátiny. Ještě mám pár měsíců a doufám, že se toho dožiju. Říká se, že když člověk dosáhne osmdesáti, je to požehnaný věk. Ale i v těch osmdesáti se dá zvládnout hodně věcí. Možná méně, pomaleji a s menší silou, ale ne s menším nadšením. Žít se dá a já stále říkám, že je ještě celý život přede mnou,“ uzavřel.
